Hradisko - Kaltenštejn

Hradisko (425m) - vrcholek, na němž v minulosti stával hrad Kaltenštejn, nejvýznamnější stavební památka, nacházející se v katastru obce Černá Voda. Jedná se o rozsáhlou zříceninu kdysi mocného hradu Kaltenštejn, dnes zvaného Hradisko. Byl vystavěn na výrazném kopci, tzv. Biskupské čepici (dnes Hradisko), poblíž cesty spojující kdysi Moravu se slezským Niskem a Otmuchovskem. Tento kopec od sebe odděluje místní části obce Černá Voda, zvané Staré a Nové Podhradí. Hradní věž je zejména v období bez listí velice dobře pozorovatelná i z větších dálek.

Vlastní hradní areál se rozkládá na ploše přibližně 100x30-75 metrů. Jižní strana, která byla nejvíce ohrožena útoky nepřátel, byla chráněna zesíleným opevněním. Vstup do hradu byl ze západní strany branou, ze které se podnes zachovali jen zbytky. Z hradební zdi o síle kolem 2 metrů se podnes zachovala jen část o délce kolem 38 metrů. Dominantou celého hradního areálu byla bezesporu mohutná věž, která se nachází v jižní části na vrcholu opevněného místa. Věž o síle 4 metrů chránila přiléhající hradní palác. Poblíž vjezdu do hradu byla umístněna hláska, která byla zakomponována do hradní zdi. Hrad je vlastně prvním důkazem o použití žuly v Černé Vodě.

První písemná zpráva o hradu se uvádí v roku 1295, kdy se zmiňován v souvislosti se sporem mezi vratislavským biskupem Janem III. Romkem a svidnicko-javorským knížetem Bolkem I. Rozhodčím v sporu se stal z pověření papeže krakovský biskup, který v roce 1296 přiměl vrátit Kaltenštejn do rukou vratislavského biskupa. O tři roky později jmenoval biskup Jan Romko svého bratra Theodoricha kastelánem hradu. Hrad vrácen do rukou biskupství sloužil jako ochrana proti rozpínavosti okolních větších i drobných feudálů. Počátkem 14. století byl dán Kaltenštejn do zástavy, ze které byl vykoupený v roce 1307. Již v roce 1319 získali do své moci Kaltenštejn Haugwitzové, kteří se po získání Žulové stali prakticky neomezenými pány kraje. V roce 1345 koupil hrad biskup Přeclav z Pogarel a při této příležitosti se o hradu zmiňuje, že je mocný a vznešený, ba dokonce velmi užitečný a výnosný pro niskou zemi. V době husitských válek byl Kaltenštejn jedním z mála hradů na Jesenicku, který nebyl husity při jejich spanilé jízdě do Slezska roku 1428 dobýván. Krvavé bitvy zažil Kaltenštejn v roce 1441, kdy byl dobyt vojsky Zikmunda Rachny, kastelána na Novém hradě. V roce 1443 byl pořízen inventář hradu, mimo jiné je zde zmínka o zděném mlýnu a pivovaru. K obraně sídla složila početná posádka, která se skládala s purkrabího, jeho zástupce, 12 hlídačů, 4 střelců, dále patřili k hradnímu personálu dvě služky a kuchařka. Roku 1460 obdržel hrad Mikuláš Meinhold jako výměnou za Žulovou, neboť mu biskup Jošt z Rožmberka dlužil částku 1100 kop grošů.V roce 1470 odstoupil hrad biskupství syn Mikuláše Meinholda Hynek. Dostal za něj 2700 zlatých a město Vidnavu s vesnicemi a podhradím. O dva roky později byl hrad opět v držení Hynka Meinholda. Posledním majitelem hradu byl Jindřich z Tetova, který ho získal roku 1497. Počátkem 16. století ztratil Kaltenštejn na svém obranném významu a zpustl. V roce 1505 jej vykoupil biskup Jan Turzo za částku 1400 uherských zlatých a proti vůli kapituly jej dal jako nepotřebný zbořit. Část kamení byly použita při přestavbě hradu Jánského vrchu v Javorníku na letní sídlo vratislavských biskupů.