Rozhledna Zlatý chlum

Vrchol Zlatého Chlumu (875 m n.m.) dominuje oblasti Jesenicka, a tak není divu, že již před sto lety zlákal stavitele rozhleden. Významnou roli ovšem sehrály ještě další skutečnosti. V Jeseníku (tehdejším Frývaldově) sídlilo ústředí moravskoslezského sudetského horského spolku a sousední Gräfenberg (nyní Lázně Jeseník) patřil – jistě i díky věhlasu Vincenze Priessnitze – k vyhledávaným lázeňským místům.

Myšlenka na postavení rozhledny vznikla ve výboru jesenické sekce MSSGV již v roce 1894. Trvalo však dalších pět let, než se mohlo přistoupit k realizaci projektu vypracovaného ředitelem kamenické školy Eduardem Zelenkou. Výstavba kamenné, 26 metrů vysoké věže, byla svěřena staviteli Aloisi Nitzschovi. Ten odvedl poctivou a rychlou práci, tak, že již 3. září 1899 zvěstoval prapor vlající z cimbuří otevření nové rozhledny. O tři roky později vyrostla vedle věže pěkná horská chata (zvaná Medritzerova) s celoročním provozem. Velice oblíbené bývaly zimní výstupy na vrchol, kdy se výletníci přišli porozhlédnout po zasněžené krajině, posilnili se v restauraci a k cestě zpět do města použili sáňkařskou dráhu.

Po druhé světové válce zájem o areál na Zlatém Chlumu značně opadl. Chata v roce 1955 vyhořela a osamocená rozhledna, ponechaná bez údržby, pustla. Teprve v 70. letech se městský úřad v Jeseníku postaral o její rekonstrukci a její znovuotevření. Tehdy se také vedle věže objevila malá chatka, v níž lze v létě obdržet jednoduché občerstvení.