 | Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky a Sboreček žen z Lipova 24.11.2024 od 15:00 do 17:00 hod. Tančírna v Račím údolí, Javorník | Mapa Tančírna 24.11.2024 – 15:00
Vstupné v předprodeji Goout - 111 Kč
https://goout.net/.../hornacka-cimbalova-muzika.../szafdlx/
Vstupné na místě - 200 Kč
Do Tančírny zavítají dva legendární soubory a přivezou s sebou lidovou kulturu z etnograficky velmi výrazného regionu zvaného Horňácko. Sboreček je pěveckým kolektivem působícím od roku 1995 v obci Lipov. Jeho zpěv znají posluchači po celé republice, o čemž svědčí zisk ceny FOSKAR 2008 za nejlepší vokální sbor a několik dalších nominací v této kategorii a v kategorii nejlepší nosič roku. Jeho členkami je desítka žen, které byly povětšinou tanečnicemi souborů Lipovjan Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky se zformovala v roce 1993 jako doprovodná formace souboru Lipovjan. Z devíti muzikantů plných osm patří do zakládající sestavy. Primáš Petr Galečka (*1974), výtečný houslista a velmi dobrý zpěvák s civilním „muzikantským“ hlasem, zřetelná vůdčí osobnost muziky nejen primášským postem, patří k nejvýraznějším odchovancům legendárního primáše Jaromíra Miškeříka. Má osobitý, dobře rozpoznatelný způsob vedení smyku, kterým za sebou udržuje terc (Petr Hlahůlek), dvojici obligátů (Aleš Mička, Jožka Staša) a dvě violové kontry (Zdeněk Maňák, Jožka Karásek), jež doplňují klarinet (Milan Červenka) a cimbál (Víťa Trachtulec) a odzadu tvrdí kontrabas (Jura Ovečka). Ač je v muzice několik pedagogů, inženýr i lékař, rozhodně nezní akademicky. Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky se zformovala v roce 1993 jako doprovodná formace souboru Lipovjan. Z devíti muzikantů plných osm patří do zakládající sestavy. Primáš Petr Galečka (*1974), výtečný houslista a velmi dobrý zpěvák s civilním „muzikantským“ hlasem, zřetelná vůdčí osobnost muziky nejen primášským postem, patří k nejvýraznějším odchovancům legendárního primáše Jaromíra Miškeříka. Má osobitý, dobře rozpoznatelný způsob vedení smyku, kterým za sebou udržuje terc (Petr Hlahůlek), dvojici obligátů (Aleš Mička, Jožka Staša) a dvě violové kontry (Zdeněk Maňák, Jožka Karásek), jež doplňují klarinet (Milan Červenka) a cimbál (Víťa Trachtulec) a odzadu tvrdí kontrabas (Jura Ovečka). Ač je v muzice několik pedagogů, inženýr i lékař, rozhodně nezní akademicky. Po dvou nahrávkách s Lipovjanem se muzika v roce 1996 osamostatnila a posléze debutovala albem Moja žena smutno płače, na níž zachytili oblíbené melodie běžného repertoáru. Prozatímní vrchol albové produkce přišel na přelomu tisíciletí – projekt Ó, łásko fortelná, představující méně známé, neohrané písně podle zápisů velického sběratele Martina Zemana (1854–1919). Na albu se rovněž odráží započatá spolupráce muziky se Sborečkem žen z Lipova (první společný projekt, album Skrytá vánoční pravda, vyšel v roce 2010). Další trvalá spolupráce, tentokrát s Mužským sborem z Lipova, se zúročila na CD Nám sa porád cosi zdá. Deset let existence muziky oslavila CM Petra Galečky dvojalbem s příznačným názvem Deset roků jak o život. Sboreček žen z Lipova se svou činností patří k významným uměleckým tělesům nejen na rodném Horňácku, kde se pravidelně účastní Horňáckých slavností, Mikulášské zábavy ve Velké nad Veličkou, vánočních koncertů v Lipově a mnoha dalších, ale jeho zpěv již znají posluchači po celé republice, o čemž svědčí zisk ceny FOSKAR 2008 za nejlepší vokální sbor a několik dalších nominací v této kategorii a v kategorii nejlepší nosič roku. Sboreček je neprofesionálním pěveckým kolektivem působícím od roku 1995 v obci Lipov na jihovýchodní Moravě, v etnograficky velmi výrazném regionu zvaném Horňácko. Jeho členkami je desítka žen, které byly povětšinou tanečnicemi souborů Lipovjan, Velička či Radošov a rozhodly se, že svou lásku k ženskému zpěvu tradičních lidových písní budou prezentovat na veřejnosti, aby tak mohly svým zpěvem ochraňovat a znovu uvádět v život písně ze starých sběrů Františka Sušila, Františka Bartoše, Martina Zemana a dalších. Sboreček úzce spolupracuje s horňáckou cimbálovou muzikou Petra Galečky z Lipova. Sborově nebo jako sólistky se představily jeho členky na všech nahrávkách této cimbálové muziky: Vánoce s Lipovjanem, Moja žena smutno płače, Ó, łásko fortelná, Deset roků jak o život. Sboreček mohou posluchači slyšet také na nahrávce sborových horňáckých zpěvů Došli sme k vám - lidové sbory z Horňácka, nebo na CD Janíčku náš, strážnické cimbálové muziky Danaj, se kterou Sboreček spolupracoval i na několika jejich koncertech a hudebních projektech. V posledních letech se Sboreček prezentoval hlavně dvěma velmi pěvecky výraznými a divácky vděčně přijatými koncerty, které autorsky připravila tehdejší umělecká vedoucí Sborečku Kateřina Mičková. Z koncertů "Bože, miłý Bože. Návraty ke zbožnosti v horňácké písni" z roku 2005 a "Do kosteła zvónili. Dva (ne)obyčejné lidské životy" z roku 2007 vznikly veřejné nahrávky. Za koncert Bože, miłý Bože představený divákům nejprestižnějšího českého Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici dostal Sboreček v roce 2006 významné ocenění Laureáta festivalu za "působivý pěvecký výkon". O rok později obdržely ženy toto ocenění znovu a tentokrát "za působivé ztvárnění lidové obřadnosti na scéně v pořadu Každý se nějak jmenuje" autorky PhDr. Aleny Schauerové. Desetileté výročí činnosti Sboreček oslavil vydáním nástěnného fotografického kalendáře zobrazujícího život ženy před sto lety. Podařilo se mu na něm zachytit nejtypičtější ženské práce a situace v průběhu ročního cyklu (draní peří, Velikonce praní prádla v potoce, kosení trávy apod.) a zlomové okamžiky života ženy (svatební čepení nevěsty, kdy se z dívky stává žena, vození peřin a další). Kalendář poukázal také na další významný zájem členek Sborečku - šití a vyšívání tradičního horňáckého kroje, kterým pomáhají udržet tuto již pomalu mizející významnou ženskou činnost. Ze spolupráce členek Sborečku a etnografů specializovaných na lidový oděv vznikl návrh a později i velmi zdařile zrealizovaný ženský lipovský kroj z přelomu 18. a 19. století. Této rekonstrukci kroje byl věnován jeden z dílů televizního cyklu Folklorika, připravovaný Českou televizí Brno. Komentáře |